Krátkodobé pronájmy pod palbou: Novela má pomoci, ale má zásadní mezery

Zvýšený hluk, nedostatek parkovacích stání a další negativní dopady často provází místa, kam se turisté přichází ubytovat typicky jen na několik málo dní. Pomoc s podobnými problémy hledají lidé, kteří v takových oblastech žijí trvale, i u ombudsmana.

Systémově by jejich situaci mohla zlepšit poslanecká novela zákona o cestovním ruchu. Posílila by totiž obce v možnosti regulovat krátkodobé ubytování. Přestože ombudsman Stanislav Křeček tuto snahu oceňuje, má k ní i výhrady: „Považuji za chybu, že návrh hovoří pouze o regulaci krátkodobého ubytování v bytech a zcela zapomíná na rodinné domy. Přitom negativa, se kterými se musí potýkat lidé ze sousedství, jsou v obou případech totožná. Návrh tak vytváří mezi majiteli bytů a majiteli rodinných domů nerovné postavení.“

Poskytování krátkodobého ubytování v bytech nebo rodinných domech například prostřednictvím online platforem typu Airbnb již nyní upravuje nová metodika Ministerstva pro místní rozvoj. Ta shrnuje možnosti a povinnosti stavebních úřadů. Veřejný ochránce práv již dříve upozorňoval, že nabízení krátkodobých pronájmů v rozporu s kolaudačním rozhodnutím ve stavbách určených pro trvalé bydlení je obcházením stavebního zákona a majitelé by měli takové byty nechat rekolaudovat. Podobný postoj mají i představitelé hlavního města, které se s přemírou krátkodobých pronájmů dlouhodobě potýká. Za užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím vlastníkům hrozí až půlmilionová pokuta.  

Rozmach sdíleného ubytování nepříznivě zasáhl především obyvatele centra Prahy a dalších měst, kde byty místo dlouhodobých nájemníků nebo vlastníků obývají turisté přicházející jen na několik dní. Využívání prostor určených pro trvalé bydlení jako „hotelových pokojů“ je přitom problematické nejen pro sousedy, ale také z pohledu předpisů: „Na ubytovací služby se například vztahují přísnější pravidla v oblasti požární ochrany. Z hlediska živnostenského zákona se zase mohou majitelé dopouštět nedovoleného podnikání, pokud za sdílené bydlení skrývají soustavnou komerční činnost. A problém je tady i z pohledu stavebního zákona, protože využívat místa určená k trvalému bydlení na krátkodobé pronájmy hotelového typu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím dané stavby, je nezákonné.“ upozornil ombudsman Stanislav Křeček.



S podezřením, že je byt nebo dům používaný v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, se může na stavební úřad obrátit například živnostenský úřad, a to ve chvíli, kdy zjistí, že je nemovitost předmětem podnikání. Ozvat se ale mohou také sousedé, kteří zaznamenají častější pravidelnou výměnu lidí v bytě či domě.

Kromě ověření příslušné projektové a další dokumentace pak může stavební úřad podle metodiky přistoupit i ke kontrolní prohlídce a přizvat na ni například orgán požární ochrany nebo zástupce živnostenského úřadu. Zjistí-li stavební úřad nepovolený způsob užívání stavby, měl by v souladu s ustanovením § 134 odst. 5 stavebního zákona vyzvat vlastníka stavby, aby nepovolený způsob užívání stavby bezodkladně ukončil.

Bude se jednat především o situace, kdy bude stavba nebo její část kolaudovaná pro bydlení užívána výhradně k účelu poskytování ubytovacích služeb. Pokud vlastník výzvě nevyhoví, pak by měl stavební úřad rozhodnutím užívání stavby zakázat.  

Rekolaudace. Nejlepší cesta k legalizaci

Řešením je, pokud vlastník požádá o změnu v užívání stavby, takzvanou rekolaudaci. V případě rodinného domu by měl vlastník požádat o změnu účelu užívání na stavbu ubytovacího zařízení. Pokud se jedná o byt, měl by jeho vlastník řešit změnu účelu užívání z bytu na ubytovací jednotku. Přitom k rozporu s účelem užívání může docházet i v případech, kdy je k ubytovacím službám využívána pouze část stavby, nebo je stavba k ubytování užívána pouze příležitostně.

Stanovisko ke krátkodobému ubytovávání turistů vydal i Hasičský záchranný sbor, který v něm poukazuje opět na plnění zákonných norem a předpisů, které jsou jiné pro běžné bytové nebo rodinné domy, a jiné, přísnější, pro ubytovací zařízení. U nich se řeší především rozdělení objektu do požárních úseků, požární odolnost stavebních konstrukcí, únikové cesty, instalace zařízení pro protipožární zásah, počet hasicích přístrojů a mnohé další aspekty.

Podle pražské radní Hany Kordové Marvanové, která se problematice poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v nemovitostech určených k trvalému bydlení dlouhodobě věnuje,  může vydaná metodika pomoci zabránit tomu, aby se velké množství bytů, zejména v centru Prahy, změnilo v hotelové apartmány, což má negativní dopad na ceny bydlení, a navíc způsobuje vylidňování centra města a obtěžuje stávající obyvatele, kteří trvale v domech bydlí.