Darování nemovitosti dětem. Kdy je možné vrácení daru?
24.4.2019 - Máte rodinný dům či byt v němž bydlíte a chcete ho darovat dětem či vnoučatům? Není nic jednoduššího, pokud se tedy darování nemovitosti odehraje mezi příbuznými.
Proces darování nemovitosti
Veškeré zařizování se dá zvládnout během několika dnů. Ale před tím je třeba, aby si dárce dobře rozmyslel, komu a za jakých podmínek chce nemovitost darovat.
Častým případem je, že v nemovitosti bydlí majitel – tj. dárce, a jeho dospělý potomek s rodinou. Dárce se chce vyhnout pozdějším sporům sourozenců v rámci dědictví, a tak se rozhodne majetek rozdělit dříve. Potomek, který bydlí s dárcem v nemovitosti, je obvykle tím, kdo do nemovitosti již něco investoval a průběžně ji udržuje, a také kdo by se měl v případě potřeby postarat o dárce, tj. svého rodiče. Tím bývá často dar podmíněn.
Jak tedy na to a co vše do darovací smlouvy uvést
Darovací smlouva musí být písemná. Je v ní třeba uvést podrobný popis darované nemovitosti. Ten není dobré podcenit, je to v zájmu obou stran. Nezřídka se stává, že se při převodu zapomene například na garáž nebo podíl na souvisejících pozemcích a návrh na vklad do katastru může být zamítnut.
Věcné břemeno – služebnost
Obdarovaný bude moci nakládat s majetkem, který mu byl darován, dle svého uvážení. Pokud chce dárce v nemovitosti dále bydlet, je třeba v darovací smlouvě sjednat věcné břemeno, tzv. služebnost. Podmínky je dobré sjednat co nejpřesněji. Zvláště kdo bude využívat jakou část nemovitosti, kdo bude hradit náklady spojené s provozem a podobně. Dobré slovo nestačí. Nikdy nevíte, co se může stát.
Daně se neplatí
Darovací daň se nyní skrývá pod pojmem ostatní příjmy v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. V případě darování nemovitosti neplatí daň příbuzní v hlavní i vedlejší linii a osoby, které žijí s dárcem ve společné domácnosti déle než rok.
Avšak pokud má dar hodnotu 5 000 000 Kč a více, vzniká obdarovanému povinnost oznámit správci daně výši příjmu, popis okolností nabytí a datum, kdy příjem vzniknul.
Vrácení daru
Obdarovaný může dar vrátit. Děje se tak v případě, že například zjistí, že nemovitost je v podstatně horším stavu, než bylo původně zjištěno a náklady, které by musel vynaložit na jeho rekonstrukci, jsou pro něj neúměrné. Dárce může také žádat o vrácení daru nebo zaplacení jeho obvyklé ceny. Jde o takzvané odvolání daru pro nevděk. Za nevděk se považuje, ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně, nebo z hrubé nedbalosti. Vrácení daru může dárce žádat také tehdy, když se dostane do hmotné nouze. Obdarovaný buď dárci vrátí dar, uhradí mu jeho obvyklou cenu, nebo mu bude poskytovat prostředky na výživu.
Darování nemovitosti dětem či jiným příbuzným zpravidla nahrazuje pozdější dědění. Nutno však mít na paměti, že pokud je dědiců více, je vhodné předem projednat dar se všemi dědici a pokud možno docílit jejich vzájemného souladu. Jen tak se předejde zbytečným rozporům, které mohou někdy rozvrátit rodinné vztahy na dlouhá léta.